Jdi na obsah Jdi na menu
 


Resurekce 2015 aneb reaktivujeme !

25. 8. 2015

Ottův slovník naučný: "Resurekce, vzkříšení, zmrtvýchvstání, z lat. vzkříšení, z mrtvých vstání."

Po několika letech se hlásíme našim věrným s podstatnými novinkami. Je totiž dosti možné, že se v budoucnu mřížové a pancéřové dveře majdalenského objektu opět otevřou laické i odporné veřejnosti !!! :) Nucená odmlka, daná zčásti deficitem času a také nedostatkem vybavení do prvorepublikové části objektu, již zdá se skončila. V sezoně 2014-2015 bylo naším týmem přehodnoceno zaměření expozice na čistě poválečnou reaktivaci se vzorem v nedaleké oblasti Novobystřicka. Do našich sbírek přibylo za tu dobu poměrně dost exponátů pro toto období a také se podstatně rozšířily výrobní možnosti. Konečně také zcela nedávno povolila tzv. "věčná strakonice" v pravé střílně.

Práce začaly zejména likvidací staré výdřevy, kdy se například v plné kráse odhalilo původní VEČ 64 v prostoru, kam se otevírají pancéřové dveře. Pokud najdeme podobné dobové relikty, budeme se je snažit maximálně zachovat. První činností bude samozřejmě vysprávka (laik by nevěřil, jak může zvětrat časem železobeton až k armaturám) + vybílení stěn a poté nátěry pevných součástí. Bude následovat montáž pevného vybavení např. lapačů zplodin a kovových odpadních košů. Pro vybudování věrohodné reaktivační expozice se zaměřením na detail a autenticitu máme dostatek podkladů, sesbíraných přímo v terénu. Není naším cílem vybudovat "sterilní" expozici s nadměrným balastem, ale přiblížit, jak skutečně mohly reaktivované objekty vypadat při případném bojovém obsazení v případě jaderného konfliktu...

Lze samozřejmě čekat, že VEČ 64 podstoupilo díky svému umístění mimo HOP a v podstatě na 2. linii pouze základní reaktivační práce v podobě nátěrů a konzervací. Tedy, že v představované době se do něj moc bojového vybavení nedostalo a sloužil by případně jen jako úkryt nebo velitelské stanoviště. Dá se ale očekávat, že alespoň ty základní součásti v podobě ventilační soupravy zde byly.

Reaktivace na Jindřichohradecku byla charakteristická tím, že trvala již od 50. let, kdy se začaly užívat prvky ještě předválečného původu a také německé kořistní. Tyto zbytky pak porůznu zůstávaly v objektech i v průběhu přezbrojování na novější typy lafet UL-1 (např. kovové koše pod střílnami, závaží strakonické lafety, německé nádoby Trinkwasser...). Dílem za tento stav mohl i ten fakt, že mnohde byly objekty zastrčené a proto bylo jednodušší starší výbavu ponechat v objektu, či jen pohodit ven. Na zdejší linii se samozřejmě dostaly i protiatomové úpravy PAO, které dodnes tvoří charakteristický reaktivační relikt, ale ani tak jimi nebyly opatřeny všechny objekty. Stejně tak všude nebyly typické střílnové sklápěcí štíty. V hlubokých lesích lesích linie Jindřichohradecka pozorný poutník nalezne opravdu bohatý materiál :) Z listopadu 2013 máme již za sebou bohatý studijní pobyt, kdy byla odpozorována spousta důležitých detailů a poznatků. Co se týče tamější poválečné kamufláže, dalo se zřejmě očekávat klasické schéma z barev černé a světlejší (hráškové) a tmavší zelené. Jak se zdá, tak byla vedle popsané typická i kombinace pouze zelených pruhů (dochované zbytky na . Ale exteriér zatím zde pro nás není zatím tou největší prioritou. Dalo by se také říci, že zanedbaný zevnějšek přidává na autenticitě zakonzervovaného reaktivovaného objektu :)

Tolik tedy pár plánů, úvah a idejí do nového startu a doufejme, že Fénix úspěšně povstane z popela !!! :)

11903721_1061751907170536_1349993185815674131_n.jpg

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA